Sasusaku-Samuraj a ninja-Zvrat

13. února 2018 v 16:00 | ShizuKuro
Už nějakou dobu mám napsanou další část povídky, ale nebyl ji čas sem přidat. Doufám, že se vám bude líbit. užijtesi ji. :)


"Co sní, máš v plánu synu?" zeptal se ho. "Chci, aby tady zůstala jako host." Rozhodl i za mě. Prudce jsem na něj otočila hlavu. To snad nemyslí vážně. "Sasuke, víš kolik nás stála peněz. A ty ji tady chceš nechat, bez toho aniž by nám splatila vše, co nám dluží." Fugaku nebyl ze Sasukeho nápadu moc nadšený. Nechtěla jsem, aby se něco semlelo. Tak jsem rychle spadla na kolena a sklonila hlavu. "Udělám cokoli, abych vám vše splatila." Nalepila jsem svoje čelo na podlahu. Uslyšela jsem někoho se chichotat. "Co kdyby dělala Sasukemu společnost, drahý?" ozvala se nádherný milý hlas, co patřil jeho matce. "Dobrá, ale nejdřív bych mu měl někoho představit." Dveře na druhé straně se otevřeli a do místnosti vešla rudovlasá dívka starší než já. Může jí být tak 17 nebo 18. Fugaku se podíval na Sasukeho přísným pohledem. "Sasuke tohle je tvoje snoubenka, Karin Uzumaki." Sasuke nemohl uvěřit svým uším ani očím. Otočil se na podpatku a zmizel. Jen jsem se za ním podívala. "Sakuro-chan." Ozval se zase ten milý hlas. "Běž prosím za ním. Musí být rozrušený." Poklonila jsem se a odešla.Začala jsem ho hledat všude možně, ale nedařilo se mi ho najít. Zabočila jsem za roh a do někoho vrazila. Připadala jsem si jako bych vrazila do zdi. Spadla jsem na zadek a třela si čelo. "Wow. Itachi podívej, co ti běhá po domě a ani si toho nevšimneš." Koukal na mě muž co vypadal v obličeji jako ryba. "Kisame, neměl bys být na cestě domů, víš, co se stane jestli-" vyšel zpoza rohu další muž, co se hrozně podobal Sasukemu. "Wow." Bylo jediné, na co se zmohl při pohledu na mě. Vyděšeně jsem koukala z jednoho na druhého. Rychle jsem se zvedla, vrazila prvnímu pěstí a utíkala pryč. Doběhla jsem do stáje. Snažila jsem se ji projít, co nejrychleji to šlo, ale skoro na konci jsem o něco zakopla. Zakopla jsem o něčí nohy. Ty nohy patřily Sasukemu.

Koukal na mě co se děje. "Jestli jsi mě přišle přemluvit. Tak se ti to nepovede." Dal si ruku přes oči.
Nechtěl jsi teď nikoho vidět. "Ale já tě nepřišla přemlouvat, Sasuke-sama." Zašeptala tiše medovým hlasem. Prudce jsem se posadil a zíral na ni. To bylo poprvé, co na mě promluvila. Nemohl jsem se nabažit toho jejího pohledu. Pomalu jsem se postavil a s jejím doprovodem se vracel zpátky do domu. Stejně bude brzy večeře. Zavedl jsem ji do jídelny a posadil hned vedle sebe. Do jídelny vběhla ta Karin a skočila mi kolem krku. Myslel jsem, že mě udusí. Naštěstí pro mě přinesli jídlo a tak ze mě musela slézt. V klidu jsme jedli. Koukl jsem se na Sakuru. Ale ta se svého jídla vůbec nedotkla. "Děje se něco? Nechutná ti?" naklonil jsem se trochu k ní. Koukla na mě těma jejíma nádhernýma očima. Zakroutila hlavou a vzala do ruky hůlky. Několikrát se je pokoušela chytit, ale nakonec jí jedna vystřelila a proletěla zdí. Musel jsem se začít smát. Tak tady byl ten problém. Do jídelny vešel nasraný Itachi s hůlkou v ruce. "Který debil se mě snaží zabít jídelními hůlkami." Stiskl ruku tak silně, že zlomil hůlku vejpůl. Sakura se rychle zvedla a schovala se za mě. "To je ta co vrazila Kisamemu." Ukazoval na ni. Šel k nám blíž, ale máma ho zastavila. "Itachi je jedno co se stalo. Jmenuje se Sakura a bude tady s námi žít. Dělá Sasukemu společnost. Takže si sedni a buď hodný." Po dlouhé době dostal Itachi vynadáno.

Po jídle jsem se Sasukem šla do pokoje, který budu moci používat. Je hned vedle jeho pokoje, kdybych něco potřebovala. V pokoji byl futon. Lehla jsem si a zabalila se do deky. Ráno jsem se vzbudila hodně brzo. Slunce ještě nevyšlo. Oblekla jsem se a vyšla na zahradu. Sedla jsem si do altánku a pozorovala východ slunce. Jakmile bylo asi sedm hodin šla jsem na do zadního dvoru. Protože je to jediné místo, kam takhle brzo ráno svítí slunce. Postavila jsem se na sluneční paprsky a vyhřívala jsem se jako kočka. Nemohla jsem si pomoct. Nevšimla jsem si, že Sasuke je za mnou. "Tak brzo ráno. A ty už jsi vzhůru?" sešel ze schodů a přišel ke mně. "Nemohla jsem spát." Zalhala jsem. Nemohla jsem si pomoci, ale má nádherné oči. Mohla bych do nich koukat celý den. Sasuke mě popadl za ruku a táhl do jídelny na snídani. Moc se mi tam nechtělo, protože vím, kdo tam bude. "Sasí!!" řičela Karin a smetla Sasukeho dál ode mě. Sasuke spadl na zem a na něj Karin. Té se to očividně líbilo, ale jemu ne. "Slez ze mě!" snažil se ji ze sebe sundat. Šla jsem ke stolu a sedla si na stejné místo jako včera. Služebnictvo přinesli hromadu jídla. Vzala jsem si jen to, co jsem mohla jíst rukama. Nikdo jiný na snídani nedošel. Sakura se najedla a povzdechla si. Sasuke se konečně vymanil z Kariina sevření a něco pošeptal služebnictvu. "Pojď, něco ti ukážu." Vzal Sakuru sebou, aby tam nemusela trpět s Karin.
Sasuke mě vzal na největší dvůr, co tady mají. Kluk s černými vlasy držel krásného černého hřebce. Hřebec pořád přešlapoval. Sasuke si ho od něj vzal a kůň se zklidnil. "Pojď." Natáhl ke mně ruku. S koňmi nemám moc dobré zkušenosti. Pomalu jsem k němu přistupovala. Nakonec jsem stála přímo u něj a hladila ho po hlavě a krku. Je opravdu nádherný. "Je zvláštní, že se k tobě chová tak mile. Za normálních okolností by každého kousl." Pozoroval reakce svého koně. Sklonil se ke mně a vzal mě kolem pasu. Vyhodil mě ne jeho koně, jako bych nic nevážila. "Sa-suke-sama?" koukala jsem na něj vyjeveně. Na koni jsem nikdy nejela. Snažila jsem se něčeho chytit. Jediné čeho se dalo, byla hřebcova nádherná hříva. Sasuke se mi celou dobu smál. "Neboj, nic se ti nestane." Ujišťoval mě. Pomalu se rozešel a kůň šel zároveň s ním. Myslela jsem si, že z něj brzo spadnu. Ale naštěstí se tak nestalo. Po pár kolečkách kolem domu jsem si zvykla na pohyby koně a už se ani moc nedržela. Udělali asi dvanáct koleček a nechali toho. Za celou dobu si nevšili, že je někdo tajně pozoroval. Jejich pozorovatel je Mikoto, Sasukeho matka. Byla nadšená, když viděla svého syna jak je šťastný. Začínala si i myslet, že by se Sakura k jejímu synu hodila, ale její manžel byl jiného názoru.

Ukazoval jsem jí různé věci. Moc se mnou ještě nemluví, ale sem tam něco řekne. Provedl jsem ji celým domem a zastavil u našich pokojů. "Pojď, najíme se." Ukázal jsem na svůj pokoj. "Nepůjdeme do jídelny, Sasuke-sama?" divila se. Už mě pomalu začínalo štvát, že mi říká Sasuke-sama. "Nechce se mi jít do jídelny, protože tam bude Karin a zase se na mě bude určitě lepit." Podíval jsem se bokem. Jen přikývla. Myslím, že ji taky nemá moc v lásce, kdo by měl. Do pokoje nám služebnictvo přineslo jídlo. V klidu jsem jed, ale Sakura zase ne. "Jestli chceš, můžeš jíst rukama. Nebudu se ti smát." Koukl jsem na ni přes okraj misky na rýži. Chvíli koukala na svoje ruce. Nakonec uchopila nešikovně hůlky a snažila se najíst. Pořád jí jídlo padalo. Povzdechl jsem si a sedl si vedle ní. Upravil jsem jí prsty, aby se mohla najíst. Podařilo se jí vzít kus ryby moc silně a ten vystřelil a trefil mě do obličeje. Začala se mi smát. Její smích je nádherný. Udělal jsem jí to stejné a začal jsem se smát taky. Seděli jsme spokojeně na podlaze a smáli se. Po menší bitvě s jídlem jsme toho nechali. Každý jsme se šli vykoupat do své koupelny.

Užívala jsem si teplé vody. Po jídelní bitvě se Sasukem, která skončila nerozhodně, není nic lepšího. Pomalu jsem vylezla z teplé vody a oblékla si zase kimono. Vyšla jsem z koupelny a sedla si na futon. Z pod futonu jsem vytáhla malou knížku ve které mám schovanou svoji kresbu otce a mě. Hodně mi chybí. Chtělo se mí brečet, ale zatlačila jsem svoje slzy zpátky, protože mě Sasuke volal. Vše jsem důkladně schovala a vyšla z pokoje. Čekal na mě s nějakou knihou. Moc knih jsem nečetla a ani neumím moc číst. "Děje se něco Sasuke-sama?" koukala jsem na něj zvědavýma očima. "Říkal jsem si jestli by sis nechtěla se mnou číst?" ukázal mi knížku, co držel v ruce. Na obalu byl mladý chlapec s katanou. Podívala jsem se bokem a zrudla. Hrozně jsem se styděla za to, že neumím číst. "Děje se něco, Sakuro?" snažil se mí podívat do obličeje. "Já neumím číst." Špitla jsem a doufala jsem, že nic neuslyší, ale slyšel. "Tak co kdybych ti i přečetl já." Nabídl se. Podívala jsem se na něj s jiskřičkami v očích. Několikrát sem zakývala hlavou na souhlas. Byla jsem hodně nedočkavá. Vzal mě za ruku a zavedl k němu do pokoje. Sedli jsme si na postel a on začal číst. Chvíli jsem poslouchala příběh o Momotarovi, ale nakonec jsem propadla říši snů.

Na rameno mi spadla její hlava. Usnula. Položil jsem knihu na malý stoleček, co mám vedle postele. Vzal jsem ji do náruče a odnesl do jejího pokoje. Položil jsem ji na futon a přikryl. Odešel jsem z jejího pokoje a nechal ji odpočívat. Otec mi nechal vzkaz, abych za ním přišel hned jak budu mýt čas. Zamířil jsem tedy do obývacího pokoje, kde otec tráví hodně času. Otevřel jsem dveře a sedl si na volné místo. "Chtěl jsi se mnou mluvit, otče?" podíval jsem se mu přímo do očí. "Ano, mám pro tebe dvě zprávy." Na chvíli se odmlčel a nadechl se. "Někdo pustil toho ninju, co mě napadl." Nemohl jsem uvěřit, že někdo něco takového udělal. "A ta druhá zpráva?" zeptal jsem se ho s klidným hlasem. "Byli jsme pozváni k Hyugum na ples. Pojedu ja, tvá matka, Itachi a ty. Sakura s Karin počkají zde." Rozhodl. A já jsem s ním souhlasil. Kdybych sebou vzal Karin, neustále by na mě vysela, a kdyby Sakuru, tak ta by se schovávala. S otcem jsem probral všechny detaily a kolem půlnoci jsem odešel do pokoje. Zalehl jsem do postele a usnul.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zoe Zoe | Web | 13. února 2018 v 17:01 | Reagovat

super díl :) vážně užasný ! nemužu e dočkat na další :D osobne karin nemusím, takže fandím Sakuře :D navíc s těma hůlkama mě dost rozesmála :D Chtěla bych videt Itachiho výraz na vlastní oči :D

Jinak, nechci tě kritiozvat, pač se mi to líbí, ale víc odděluj Sakury pohled a Sasukeho, místy jsou ve stejnem odstavci, tak to někdy býva nepřehledné : ale jinak jsem ráda že potkávam dalšího pisálka ! :) A SasuSaku fanouška! :3

2 shizukuro shizukuro | 24. února 2018 v 17:16 | Reagovat

[1]: pokusím se napsat další díl co nejdříve. Jen co budu mýt čas hned se do toho dám. Škola je žrout času a tak mi nezbývá moc času na psaní. :) :)

3 shizukuro shizukuro | 24. února 2018 v 17:49 | Reagovat

[1]: PS: než jsem přidala další díl. Bylo to oddělené a nevšimla jsem si že se to změnilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama