SasuSaku-vítr 2

23. září 2017 v 14:42 | ShizuKuro
Udělala jsem si trochu času a napsala jsem pokračování.


Seděla jsem ve vlaku a nechtělo se mi nic dělat. Vzala jsem si batoh a začala jsem si prohlížet, z čeho budu dělat ten stupidní reparát. Skoro na konečné jsem vystoupila. Vzala jsem si mobil a vyfotila jsem krávu. Ke mně se blížil traktor. Seděl na něm černovlasý kluk. "Ty asi budeš ta žhářka z Tokia." Seskočil. "Stačí mi říkat Sakuro." "Neteř Senju." Vyšplhala jsem na traktor. "Představoval jsem si tě jinak." "Já si taky prázdniny představovala jinak." "To tu nevyužiješ." Koukal na moji koloběžku. "Uvidíš." Snažila jsem se ho nějak odbýt. Nastartoval traktor. "Není nad nejnovější techniku." Rýpla jsem si do něj. Nereagoval. Celou cestu co jsem s ním jela, jsem se snažila chytit signál. Cestou jsem si všimla malého domku. Pomalu jsme přijeli na statek. Všude byla výbava pro koně. "Chováte tady koně?" zeptala jsem se ho. "Jaks na to přišla." Řekl ironicky. Projížděli jsme okolo holky s červenými vlasy. Právě trénovala skoky. "Ne, Ne, vždyť si s tebou dělá, co chce. Přitiskni stehna. Ruce dolů. Tady se přece nesnažíme muškařit." Volala na ni teta Tsunade. "Zkusím to znovu." Zavolala na ni červeno vláska. "On prostě nezvedá nohy dostatečně vysoko." Snažila se nějak vymluvit. "Ne on ty."opravila ji teta. Zastavili jsme seskočila jsem s věcmi z traktoru a šla jsem k ni. "Ty budeš naše Sakura. Jak jsem slyšela, jsi čertovo kvítko. Zvláštní jak moc jsi vyrostla." "Co je na tom zvláštního." Odsekla jsem "Pravda." Chvíli bylo ticho. "Mám to ještě jednou zkusit." Přijela ta červeno vláska. Teta se nadechla a odpověděla jí. "Pro dnešek by to stačilo. Saii můžeš Sakuře ukázat její pokoj. Uvidíme se u večeře. Zkus do té doby nic nepodpálit." Pomalu odcházela, ale ještě se otočila. "Možná by ses před tím chtěla převléknout." "jako proč." Podívala jsem se na to, co mám na sobě. Vedle mě se objevila koňská hlava. "Ahoj koni." "Tak ty jsi její neteř." "Jo. Sakura a ty." "Která třída?" "čtvrťák Ehm třeťák Opakuju." "Myslí výkonnostní" opravila mě holka s dlouhými vlasy. "A jo ehm NJ" "NJ?" "Nejezdím." "Tak to vítej v Konoze." "Hinato, odsedlej ho." Seskočila z koně a dala Hinatě otěže. "Půjdeš už." Zavolal na mě Sai. Držel zbytek mých věcí.
Zavedl mě do mého pokoje, hned zase odešel. Večer jsem se šla trochu projít, procházela jsem stájí.V rukách jsem držela dvě jablka. Jeden kůň je hrozně neklidný. Chtěla jsem se podívat který. Zabočila jsem do uličky a šla jsem až k poslednímu boxu. Ukousla jsem si z jednoho jablka. Prohlídla jsem si ten box. Jediný měl silné mříže. Podívala jsem se skrz ně. Stál tam nádherný černý kůň. Když mě uviděl, zklidnil se. Díval se do mých smaragdových očí a já do těch jeho černých. Stoupl si úplně na druhou stranu boxu. Teď jsem si všimla, že konce hřívy má bílé. Díval se na mě pohledem jako by chtěl, abych šla za ním dovnitř. "Co nemůžeš spát?" usmála jsem se na něj. Pokusila jsem se mu to druhé jablko prostrčit přes mříže, ale nešlo to. Zbyla mi jediná možnost. Přešla jsem k jeho dveřím a otevřela jsem je. Pomalu jsem šla k němu. "Taky jsi měl málo jídla?" promluvila jsem na něj. Zastavila jsem se asi dva metry od něj. Sedla jsem si na zem a natáhla jsem ruku. Pomalu ke mně přišel a vzal si to jablko. Byla jsem už hodně unavená, tak jsem si u něj v boxu lehla na slámu a usnula.
Ráno nade mnou stál, jak kdyby mě hlídal. Najednou se mu podlomili nohy a spadl na zem. To mě probudilo. "Bože." Koukala jsem na něj. Pomalu jsem přišla k němu. Venku stál muž s pistolí. "Co jste mu udělal?" otočila jsem se na něj. "Je to jen narkóza. Neměj strach." Popadl mě za ruce a odtáhl mě od něj. Venku stála hodně naštvaná teta Tsunade a Sai. "Není zraněná?" ptala se toho muže. "Ne, není je celá." Uklidnil ji muž. Hned se otočila na mě. "Mohla jsi tady zemřít. Saii zodpovídáš za to, že tenhle box zůstane zavřený." Sai se divil, co se právě dozvěděl. "Moment ona byla uvnitř?" "Jsem u něj usnula." Snažila jsem se nějak bránit. "Cože?" Sai vypadal, že mu za chvíli vypadnou oči z důlků. "No a co jak jsem tady jen usnula." "Sakuro tohle zvíře je velmi nebezpečné. Měla jsi velké štěstí, že se ti nic nestalo." Přerušila mě. "Saii už ji nespouštěj z očí. Musím teď připravit turnaj. Ten je důležitý pro všechny." Muž se zvedl od toho koně. "Za hodinu je zase na nohou." Ujistil nás. Teta mě poslala do pokoje, abych se šla učit na ten pitomý reparát, ale mě něco k tomu koni táhlo. Jen jsem nevěděla co. Učení mě nebavilo tak jsem po střeše utekla. Nikdo mě naštěstí neviděl. Vyběhla jsem na nejbližší kopec v okolí a snažila jsem se najít signál. Když jsem ho konečně našla vytočila jsem Inino číslo. Mluvila jsem sní asi hodinu. Když jsem se vrátila zpátky slyšela jsem tetu jak mluví s tím mužem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama