SasuSaku-vítr 1

22. září 2017 v 21:06 | ShizuKuro
Tohle je moje první povídka. trochu jsem se inspirovala jedním filmem. nebude to uplně stejné jako ten film to se nebojte. doufám, že se vám bude první díl líbit.


Celou stájí se ozývalo řehtání koně. Byl neklidný. Nevěděl, co ho čeká. "Opravdu je to její přímý potomek?" ptala se žena majitele. Pomalu přicházeli do stáje. "Ano je to pravnuk Arny." Potvrdil jí to. "Má její vlohy, ale prodávám ho velice nerad. Je nevypočitatelný." Varoval ženu. "to my všichni říkali i o Haly." "Dosud s ním byly jen potíže." Snažil se jí přemluvit, aby ho nekupovala. Už byli jen pár metrů od boxu. "Já vím, co dělám." Oznámila mu. Kůň se postavil na zadní. "Tak to doufám." Řekl klidným hlasem muž. "No nechám připravit náklaďák." Odešel ze stáje. Žena vzala ohlávku a šle ke koni do boxu. "Tak pojď, jdeme." Mluvila na něj. Kůň se splašil. Vzal ženu sebou a shodil ji na zem. Sám utíkal dál.
"Sakuro!" "Hej." "Snít můžeš zítra." Snažila se dívka probudit svoji kamarádku. "Jo, ať žije svoboda."řekla ironicky Sakura. "Neměj strach, vychází to mezi. Já to počítala." Povzbuzovala ji. "Navíc řekl, že to vypadá dobře." "To je fakt." Trochu se Sakura uklidnila. Teprve teď si Dívka všimla Sakuřiných vlasů. Sundala ji z hlavy kšiltovku. "Co to je?" divila se. Z pod kšiltovky se objevily dlouhé růžové vlasy. "Změna stylu." Oznámila Sakura své kamarádce. Zvedla se a šla ke dveřím od vlaku. "Na růžovo?" pomalu začali všichni vystupovat. "Na moji přírodní barvu. Od vlaku šli pomalu do školy. Sakura jela na koloběžce. Byla kousek od hlavního vchodu, když na ni najednou někdy zatroubil. Rychle se otočila, aby věděla kdo to je. "Sakuro, kam se díváš!" okřikl ji profesor sedící za volantem. "Co prosím? Vy jste-" nedořekla svoji větu, protože před ni skočila její kamarádka. "Prosím." Mávla trochu rukou.
Seděli jsme ve třídě a čekali jsme, až dostaneme vysvědčení. " Rei, palec dolů" "Ino", zastavil se u mojí kamarádky. "dobrý výkon." Dal jí její vysvědčení. "Jen tak dál." Pochválil ji. "Sakura." Otočil se na mě. "Sakura, Sakura, Sakura, jablko prý nepadá daleko od stromu, ale to tvoje dopadlo nejspíš na jiný kontinent." "Přece jste říkal, že to vypadá dobře." Položil, přede mně moje vysvědčení. "to je otázka pohledu." Odvětil." Mei, prima." Rozdával dál. Naštěstí začalo zvonit. "Pěkné prázdniny." Popřál nám. Jen jsem se modlila, ať už konečně vypadnu.
S ino jsem ještě chvíli zůstala na schodech. "Z náboženství máš trojku." Četla moje vysvědčení. "Vůbec v ničem nevynikám." Odvětila jsem jí. Povzdechla si ino. "Vždyť umíš tolik věcí." Snažila se mě tolik povzbudit. "Například?" "No." Nevěděla, co mi má říct. "Díky, je mi mnohem líp." Řekla jsem jí ironicky. "Třeba si spontánní?" chvíli bylo ticho, dokud jsem ho neprotla. "Na tábor teď můžu zapomenout." "Co? Na to se těšíme celý měsíc." Začala jsem si hrát s kšiltovkou. Ino, dostala nápad. Z kapsa vytáhla zapalovač a zapálila moje vysvědčení. "Jaká smůla, vzhledem k požáru, vydáme vysvědčení-" šla pomalu k oknu. "Seš cvok." Rozběhla jsem se k ní. "-Po prázdninách." Pustila ho z okna ven. "je to řešení, jdu balit s tebou nebo ber tebe." Vzala si věci a šla domů. "Ino." To jsme ještě nevěděli, co se stane. "Hořící papír pomalu padal tam, kam neměl. Přímo na profesorovo auto. Profesor do něj zrovna nasedl a na zadní sedadlo si položil papíry. Hořící papír spadl na ně. Vyšla jsem z hlavního vchodu, když jsem uviděla co se děje. Profesorovo auto hořelo.

Doma máma otevřela, protože zazvonil zvonek. Ve dveřích se objevili policisté. "Dobrá den. Nepatří to vaší dceři?" ukázali jí zbytek z mého vysvědčení. "Žhářství je prý vážné varovné znamení." Chodila po obývacím pokoji i s otcem. "Především u repetentů. Repetent. Moje dcera?" nemohla uvěřit tomu, co se právě dozvěděla. "Ještě, že ten učitel spolupracuje. Můžou udělat reparát, pokud škodu uhradíme, nebudou to nijak rozmazávat." "Vážně to byla nehoda!"snažila jsem se nějak obhájit. "Ty si sedni!" okřikla mě máma. "Ten kongres nemůžeme odříct. Přece tam máš hlavní řeč." "Ale letní tábor není přece nejvhodnější místo, kde by se mohla připravovat na reparát." Sedla si do křesla. "Ale vy jste mi slíbili, že tam smím jet." Vyjela jsem po nich. "Ty tady nemáš co mluvit." Otočila jsem se a běžela jsem do svého pokoje za sebou jsem práskla dveřmi. "Co budeme dělat? Řekla máma už klidným hlasem. "Měl bych jeden nápad." Navrhl táta. "Co, ne, absolutně ne." V pokoji jsem začala kopat do všeho, do čeho se dalo. Hluk byl slyšet až k rodičům. "Promysli si to." Navrhl táta mámě a upil vína. "Klid a disciplína." Máma vzala svoji skleničku a také se napila. Máma vzala telefon a někomu zavolala. Z mobilu se ozvalo: "Senju." Do mého pokoje přišel táta. "Už jsme se rozhodli. Prázdniny strávíš u své tety." "Na hřbitově." "Máš ještě i jinou tetu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eleanor Vampire Eleanor Vampire | Web | 22. září 2017 v 21:35 | Reagovat

Nice

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama